čtvrtek 27. dubna 2017

DLOUHÁ BUNDA

Nevadí mi, jaké je venku počasí, jelikož a protože správný módní nadšenec, musí ve své skříni najít všechno, na každou příležitost, kterou nám nabízí (počasí) tyto dny.
Dneska, je zrovna ten den, kdy si sluníčko hraje na schovávanou mezi mraky a při chvilkách nepozornosti, prostě vykoukne.
No, a já jsem toho musela využít, k tomu udělat si trochu volna pro sebe. Projít se, načerpat trochu energie, popřemýšlet nad budoucností, nad sny.
Jen tak se vyvětrat, prostě jít ven, do přírody.
Říká se nikdy neříkej nikdy. A je to pravda, nikdy bych neřekla, že i já holka z vesnice, která je obklopená přírodou, do ní budu občas utíkat načerpat sílu.
Dřív jsem to nebrala v potaz, prostě to byla příroda a co? Nic víc, jsem v tom neviděla. Jenže, najednou si, každý den užívám i to koukat do mraků.
Představuji si, různé věci a příběhy, které se tam odehrávají. Pozoruji ptáky, letící nade mnou. Kočku, jak se protahuje o strom.
Květ padající na zem. Při kapkách deště se směji.
Já Vám nevím? Prozřela jsem? Otevřela jsem oči? Začala jsem žít? 
Nedokážu Vám, ale ani sobě na tohle odpověď.
Jedno vím, někdy to jsou opravdu kouzelné okamžiky. 
Zajímá mě, jestli i vy vidíte svět takhle?(přírodu, krajinu)
Díváte se taky okolo sebe? Nebo jdete rovně bez povšimnutí?











Fotoaparát/ NikonD3100
Bunda - No name / Tričko - HM / Kalhoty - Armani Jeans/ Boty - Baťa / Brýle - Ebay

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nebojte se napsat svůj názor.