čtvrtek 5. ledna 2017

ZELENÝ KABÁT

Dneska, jsem si konečně musela odpočinout, od toho všeho. 
Monitoru, klávesnice, 4 stěn, myšlení... 
Naposledy, jsem si na chvilku zapřemýšlela, jak vlastně na to?
Co budu dělat, abych si odpočinula? 
První myšlenka, chci vypadnout ven.
Druhá myšlenka, chci si to užít, úplně vypnout.
Dalo mi to zabrat, ale přišla jsem na to.
Kde jinde si takhle opravdu odpočinu, než venku na čerstvém vzduchu, při focení.

Nebylo tedy o čem jednat .... Zvedla jsem telefon, vytočila svého dvorního fotografa. Domluvila čas focení.
Otočila jsem se na své židli, pohlédla jsem směrem k šatníku. Šup do něj.
Vylovila jsem pár věcí. 
Pak jsem seběhla dolu k babice, pro úžasně smyslný zelený kabát.
Na, který jsem narazila při hrabání skříní se svým bratránkem.
Byla to láska na první pohled. Má sice pár vad, ale na kráse mu to moc neubere. Naopak, je to spojeno s mnoha příběhy, které mi třeba babi někdy povypráví. 
Na co si nejsem jistá, zda se těším nebo ne. Ono totiž, většina postarších lidí, vypráví moc do detailu. A strašně moc, já nevím do hloubky?
Ale, nebudeme si lhát. To dělám občas taky, takže si musím udělat více času než jindy. To bude asi nejlepší se o tom nebavit. Ještě bych se mohla do něčeho zamotat. Nebo na něco upozornit, předvést tady co mě čeká až budu ve stejném věku. Zda vůbec budu ve stejném věku.
A nechci, všechno říkat hned. To musíte pochopit, třeba nejsem připravená s tím říkat jaká můžu ještě v čem být. Třeba jsem na spousty věcí ještě nepřišla, nebo na ně nechci teď přicházet. Tak tohle téma radši odsuneme, až budu starší. Vyspělejší.

Dneska se budeme bavit, o tom co je né co bude. Takže fotograf připraven. Já také. Venku vcházíme do -5 a užívám si to volnost.
Ten chlad, který se mi sápal po kotnících, jsem nevnímala. naopak, byla jsem za něj ráda, protože mé tělo dokáže po tolika dnech reagovat na změny. Může se vám to zdát divné, ale je to ukázka toho, že stále žijeme, vnímáme, pociťujeme.
Možná, tohle nechcete číst, ale kdy jindy o tom chcete přemýšlet a vnímat tu skutečnost. Mít každý den, proč vstávat, žít, užívat si, snít, bavit se, milovat.
Kdy jindy to chcete slyšet? Co, když pak může, už být jenom ticho?

Kdy jindy chcete, slyšet ten hlas druhého? Než teď.
" Není ti teď zima? "
" Chceš pomoci? "
" Mám tě, ještě fotit? "

"Ne, nemusíš mě už fotit, pro dnešek máme hotovo. Děkuji ti."


























Kabát - Babičky / Triko - HM / Legíny - Sports / Podpatky - Gery Weber / Klobouk - Marc and Spencer

Fotoaparát - Apple Iphone 6S plus

2 komentáře:

  1. Terezko, krásné botky i kabát .... zelenou miluji .... držím palce v Popelkách .... Marki

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jeje, děkuji moc. Ten kabát je úžasný, ani nemá tolik vad.

      Vymazat

Nebojte se napsat svůj názor.