úterý 20. března 2018

KAŽDODENNÍ PŘÍBĚH MEZI ŽENOU A MUŽEM

Oba spolu přestali mluvit, odcizili se po jedné větě. Proč stojíme o lidi, se kterými to nikam nevede? Proč máme tendenci jim ustupovat, snažit se s nimi navázat tu nit, která se přetrhla? Co se to v nás v té chvíli děje? Potřebujeme si něco dokázat? O čem tohle celé je? O
tom, dostat to, co jsme ztratili nebo spíš zkusit dát novou šanci, vyřešit neshody? A co když druhý nechce? Co když jediný problém, který tohle způsobil, jsou slova, za které není potřeba se omlouvat?
Proč? Chtěl přece dotyčný muž znát pravdu, a ta byla vyřčena. To jsou otázky co? A co k tomu dál?

čtvrtek 8. března 2018

VÝHODNÉ PŘÁTELSTVÍ

Cestou mezi poli jsem v hlavě přemítala o tom, co je to vlastně přátelství? A co pro mě samotnou znamená.
Netrvalo mi to dlouho a věděla jsem, že přátel na facebooku mám mnoho. Dalších tzv. přátel mám také mnoho, ale ty opravdové jsem schopna spočítat na prstech jedné ruky.
A nelituji toho. Opravdu s hrdostí a upřímným srdcem, jsem za ně ráda.
Přátelé, které řadím to tzv. kamarádů, se ozvou jen když sami zrovna chtějí, když se nudí nebo když potřebují pomoci např. se zlomeným srdcem a když zrovna nikdo jiný nemůže.
A ve finále vám při vaší společné kávě ještě vyčtou, že se vám museli ozvat oni, anebo že neměli čas a měli toho tolik, že i jejich  facebook a instagram sršel ukázkami toho, kolik toho měli. Právě takovým typem (případem) přátel se obklopuje většina z nás. Z mnoha různých důvodů. Napadá mě jeden. Co takhle výhodné přátelství?

sobota 3. března 2018

RYTÍŘ NA BÍLÉM KONI

Na tento článek bych nepřišla bez pomoci jedné konverzace, kterou jsem vedla s mužem.
Není vhodné, abych ho zmiňovala nebo o něm psala, ale třeba na to přijde, že on mi dopomohl se nad tím zamyslet.
Naše slova končila takhle. Ehm, spíš moje.
" Muži se stávají rytíři podle své ženy. Podle toho, jak je ona vnímá a jak oni vnímají sebe. V tom je to kouzlo rytířů. "